Objala jsem ji...

 z celého srdce..Bylo to spontální,nenásilné,z lásky...

Když jsem včera jela od Mudr na nákup do Penny,podívám se-shrbená starší paní,stála s nákupním vozíkem u konzerv pro psy a vybírala.Chytla jsem ji kolem krku a objala...Paní učitelko,jak se máte?Její oči se rozzářily,a dojetím,že si někdo vzpomněl na to,že kdysi před lety se snažila nám vtlouct do hlavy vědomosti,aby z nás nebyli analfabeti,začala plakat...Nevěděla,jen tušila..Tak jsem se připomněla..Vždyť už je to letos 40 let,co jsem opustila základní školu...Tenkrát tady tahle paní učitelka šla na mateřskou se synem.No,a včera tu byla se svojí vnučkou-dcerou od toho tenkrát narozeného syna..Už je z ní krásná slečna-studentka VŠ.

Byla jsem strašně moc ráda,že jsem paní učitelku potkala...Jak už jsem psala na svém původním blogu,měla jsem v životě štěstí na své kantory.od školky až po konec zemědělky...Dvě třetiny z nich už se na nás dívají z nebe...

Jmenované paní učitelce jsme říkali MAČETA,měla pořádně nabroušený jazyk-učila nás chemii a taky péči o dítě..A když zařvala,nikdo si nedovolil ani ceknout...Učil nás i její manžel,ten už,bohužel,před pár lety zemřel.

Paní učitelko Stojanová,jsem ráda,že jsme se včera mohly potkat...A ještě jednou veliké DÍKY za to,co jste mě naučila...Bez Vašeho přístupu k výuce chemie bych asi studium na zemědělce nedala...Tam byl tento předmět hodně náročný....A jsem ráda,že základy jsem získala od Vás....Vždycky zůstanete v mém srdíčku....