U babičky v domečku

S kolegyní Lenkou máme kromě pracovního vztahu i ten kamarádský-semtam se někam zajedeme podívat nebo  zajedeme na nákupy..A hodně se spolu nasmějeme.Lenka je taková moje opora,když je mi ouvej... V neděli jsme spolu byly na holešovském zámku na dalším Listování,tentokrát  čtení z knížky Lucie Macháčkové Historky all inclusive.Krásné čtení v podání brněnských herců Alana Novotného a Markéty Lánské. Už jsme spolu byly na 3.listování a příště pojedeme zase.. V pondělí po práci jsme jely do Přerova.Prolezly jsme naše obchůdky,nakoupily potřebné i nepotřebné věcičky a zašly si na kafčo do bistra Sova u zdejšího Horního náměstí. Bylo mi dovoleno udělat i několik fotek.Moc děkuju... Hezky strávené odpoledne....

 Tentokrát zase z papíru. Nějak mě ty papíry chytly... schovávám si kousky zajímavých dekorovaných papírů,různé krabičky,kartony...různé zajímavé papírové obaly od čehokoliv.A pak využiju...Nejvíc miluju krabičky od papírových kapesníčků-vystřihnu si vždycky části s dekorem.A vlastně tu zadní část můžu použít otočenou čistou stranou bez potisku nahoru... A pak už stačí vymyslet,nastříhat,slepit,popřípadě domalovat.. Moje sobotní odpoledne dopadlo takhle: Přáníčko -chtěl kamarád pro svoji přítelkyni k Valentýnu: Krabičky na cokoliv,z krabiček ,co jsem si schovala od Vánoc. hvězdy-komety-pro kamarádky,dostanou je jako záložky do knížek a naposledy miniozdoby-budou viset na větvích kroucené vrby ve džbánu.Na Valentýna srdíčka,potom na jaře kytičky...Každých mám 20 ks. A teď se zase na chvilku vracím ke křížkové výšivce...Mám v plánu dovyšívat konečně obrázek..

 V sobotu papírové,v neděli textil...Aspoň pár mini věciček-dárků pro kamarádky k narozeninám. Hodně čerpám z časopisu DEKOR.Výšivky jsou z posledního čísla. A abych se nechlubila cizím peřím-malovaný obrázek na přáníčku je ze sáčku,ve kterém mi přišla krásná miniaturka od jedné šikovné paní keramičky.Tak jsem ho použila na výrobu přáníčka.

 Neměla jsem nikdy moc ráda zimu.Kromě adventu a Vánoc,kdy si to užívám.Nesportuju,tudíž sníh  mám nejradši za oknem.Ne,že bych byla pecivál,svoji dávku kroků na procházce si dávám každý den,ale potom hurá do tepla... Už to budou 3 roky,co mi byla zjištěna cukrovka a od té doby chodím fakt na procházky docela často.Ráno jdu pěšky do práce,odpoledne se jdu projít.Aspoň kousek za vesnici.Pokud to počasí dovolí.A pokud je mi dobře na to ,abych šla./od května 2025 mám další zdravotní problémy,se kterými bojuju/. Naučila jsem se mít ráda křupání sněhu pod nohama,ani menší mráz mi už nevadí.Všecko ale s mírou.A naučila jsem se fotit i zimní přírodu,protože i v zimě nám má co nabídnout...